Žblebt roku 2016: Milana Hrušáková

25. 01. 2017 18:02:08
„Střídavá péče se v řadě případů stává doménou tatínků, kteří se domáhají střídavé péče, a velice často je v tom obsažena i úvaha, že vlastně tím pádem budu platit nižší výživné.“

Co si to ti tatínkové vlastně dovolují? Oni nejen že chtějí tu, ehm, střídavou péči - což už je hodně velká opovážlivost - ale oni se jí dokonce domáhají... A jako vrchol všeho by ještě chtěli připravit maminky o peníze!

Jedna věc se dá říci různými způsoby a různě pak také vyznívá. To jistě zkušená doktorka práv Hrušáková dobře ví. Ono by se totiž dalo o stejné situaci hovořit naopak takto: V řadě případů se tatínkové snaží i po rozchodu zachovat dětem péči obou rodičů. Počítají přitom s tím, že peníze na děti nebudou přeposílat maminkám. Chtějí je raději dávat přímo na potřeby svých dětí, které musejí zajišťovat, když budou děti s nimi.

Ostatně sama Hrušáková v příspěvku, z něhož pochází její výrok, dále uvádí: „Je třeba si uvědomit, že pokud budu mít dítě padesát procent času u sebe, tak ty náklady na dítě budou podstatně větší, než jenom platit druhému rodiči to běžně stanovené výživné.“ K tomu ovšem dodává: „Ale na to potom rodiče přijdou až později...“

Proč by na to měli přijít až později? Proč dělá z tatínků hloupé trubce, kteří nevědí, že starat se o děti něco stojí? A podsouvá jim pouhou snahu ušetřit na výživném?

Říká se, že podle sebe soudím tebe. Důležitým zájmem některých rozvedených maminek - a Hrušáková sama se prý několikrát rozvedla - je získat od tatínka co nejvyšší výživné. Třeba i takové, které děti samy nedokáží rozumně spotřebovat. Leda že by jim maminky pořizovaly stříbrné šatičky a pozlacené botičky... Nebo spíše si pořizovaly? Je jasné, že takovým maminkám střídavá péče, při níž by se oba rodiče starali o děti každý za své, moc nevoní.

Nejde jen o jeden výrok

Nenápadný odpor vůči porozvodové péči obou rodičů se táhne celým příspěvkem Milany Hrušákové. V závěru se dokonce pouští na pole psychologických úvah: „Prvořadý by měl být zájem dítěte na stabilním domově a pocitu bezpečí, pocitu vědět, kam patřím.“ Chápu, není psycholožkou, ale mohla by vědět alespoň jedno: Pocit bezpečí a jistoty dávají dítěti, obzvláště malému, zejména osoby, na které je navázáno. Tedy v první řadě rodiče, ne nějaké neživé místo. Výlučná péče jen jednoho rodiče tak dítě naopak připraví o polovinu těchto jistot.

Hrušáková je ale právničkou a specializuje se přímo na rodinné právo. Tak by snad mohla vědět aspoň to, že Úmluva o právech dítěte chrání - hned po právu na život - v článku 8 právo na péči rodičů (ano, je zde množné číslo). Článek 9 pak hovoří o právu dítěte udržovat pravidelné osobní kontakty s oběma rodiči, pokud žijí odděleně. Článek 18 uvádí zásadu, že „oba rodiče mají společnou odpovědnost za výchovu a vývoj dítěte“. Naproti tomu o jakémsi „právu na jeden domov bez jednoho rodiče“ opravdu nic v úmluvě nenajdeme...

Nejsmutnější na tom všem ale je, že profesorka Hrušáková je u nás občas vnímaná jako autorita v této oblasti. Citované výroky pocházejí z právnického internetového kurzu, kde je takto vštěpuje nováčkům. Stále vyučuje na jedné z univerzit a je autorkou několika vědeckých publikací.

Dokud budou rodinné právo ovlivňovat podobné „kapacity“, obávám se, že se nic nezmění. Každý rok nám přibudou další desetitisíce dětí připravených o tatínky. To ale zřejmě není podstatné - hlavně když maminky budou dostávat pořádné výživné.

Převzato ze Střídavky, kde můžete také pro některý ze žblebtů v anketě hlasovat.

Autor: Aleš Hodina | středa 25.1.2017 18:02 | karma článku: 40.53 | přečteno: 33097x

Další články blogera

Aleš Hodina

I tatínkové se přece starali o děti

„Kdo má největší zásluhu na tom, že dneska máme ekonomicky aktivní lidi, kteří jsou schopni slušně financovat tento stát? To jsou ty matky, které vychovaly ekonomicky aktivní děti.“

19.8.2018 v 19:13 | Karma článku: 18.73 | Přečteno: 1061 | Diskuse

Aleš Hodina

Sytý hladovému nevěří

„Ani ho nehodlám sledovat,“ prohlásil před dvěma lety tehdejší předseda žďárského soudu Roman Švaňhal na adresu webu ZnamySoudce.cz, kde lidé hodnotí práci soudců.

8.7.2018 v 20:06 | Karma článku: 26.27 | Přečteno: 3672 | Diskuse

Aleš Hodina

Otevřený dopis představenstvu Českých drah

Dámská kupé už předem říkají, že jsou muži „jiní“, a dávají jim předobraz zvrhlíků a deviantů. To jim příliš nepomáhá třeba v případech, kdy chtějí po rozvodu pečovat o dítě a už dopředu jsou v očích všech za „ty špatné“.

16.4.2018 v 18:00 | Karma článku: 26.18 | Přečteno: 1280 | Diskuse

Aleš Hodina

Žblebt roku 2017: Petra Winnette

„Střídavá péče narušuje vývoj mozku malého dítěte,“ tvrdí psychoterapeutka zabývající se především náhradní rodinnou péčí.

10.4.2018 v 19:00 | Karma článku: 23.16 | Přečteno: 1274 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Marek Trizuljak

Migrace? Jediným racionálním řešením je mezinárodní spolupráce.

Migrace je globálním fenoménem, proto si vyžaduje koordinovaný přístup za účasti co nejširšího mezinárodního společenství.

16.12.2018 v 15:15 | Karma článku: 9.10 | Přečteno: 275 | Diskuse

Přemysl Čech

O tom, proč se musely zrušit žárovky.

Když jsem na podzim na Facebooku zveřejnil tento "rádoby FTÍPEK", tak jsem vůbec netušil, jakou zažehnu smršť.. Obrázek dosáhl 825 sdílení, ale protože tu mám přátele, co jsou odpůrci té sociální sítě, tak i pro ně zde..

16.12.2018 v 14:53 | Karma článku: 31.36 | Přečteno: 774 | Diskuse

Jiří Turner

Někomu se při vylovení slova „migrace“ zatmí před očima, někomu i v mozku

Snažil jsem se pod svým posledním článkem poctivě vést diskusi. Bylo to docela těžké, protože diskutující nereagovali na obsah článku, ale chtěli konfrontovat to, co si sami myslí o migraci s tím, co si myslí, že si myslím já.

16.12.2018 v 11:57 | Karma článku: 14.76 | Přečteno: 739 | Diskuse

Josef D. Kortan

Špatná zpráva

Parlament si schválil zvýšení platů jen o 9%. Důchod se může zvýšit až o 8 000 korun. Plat poslance jen o 6 500.

16.12.2018 v 10:29 | Karma článku: 23.80 | Přečteno: 702 | Diskuse

Pavel Kalabis

Před sto lety jsme dostali do vínku "nebát se a nekrást".

Společnost stojí na ideálech, na kterých vznikla. O myšlence TGM z titulku bych chtěl stručně pojednat. Stručně a obecně, případná aplikace do konkrétního společenského rámce, která se zjevně nabízí, je ponechána na čtenáři.

16.12.2018 v 9:49 | Karma článku: 10.24 | Přečteno: 157 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz