Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Žblebt roku 2016: Milana Hrušáková

25. 01. 2017 18:02:08
„Střídavá péče se v řadě případů stává doménou tatínků, kteří se domáhají střídavé péče, a velice často je v tom obsažena i úvaha, že vlastně tím pádem budu platit nižší výživné.“

Co si to ti tatínkové vlastně dovolují? Oni nejen že chtějí tu, ehm, střídavou péči - což už je hodně velká opovážlivost - ale oni se jí dokonce domáhají... A jako vrchol všeho by ještě chtěli připravit maminky o peníze!

Jedna věc se dá říci různými způsoby a různě pak také vyznívá. To jistě zkušená doktorka práv Hrušáková dobře ví. Ono by se totiž dalo o stejné situaci hovořit naopak takto: V řadě případů se tatínkové snaží i po rozchodu zachovat dětem péči obou rodičů. Počítají přitom s tím, že peníze na děti nebudou přeposílat maminkám. Chtějí je raději dávat přímo na potřeby svých dětí, které musejí zajišťovat, když budou děti s nimi.

Ostatně sama Hrušáková v příspěvku, z něhož pochází její výrok, dále uvádí: „Je třeba si uvědomit, že pokud budu mít dítě padesát procent času u sebe, tak ty náklady na dítě budou podstatně větší, než jenom platit druhému rodiči to běžně stanovené výživné.“ K tomu ovšem dodává: „Ale na to potom rodiče přijdou až později...“

Proč by na to měli přijít až později? Proč dělá z tatínků hloupé trubce, kteří nevědí, že starat se o děti něco stojí? A podsouvá jim pouhou snahu ušetřit na výživném?

Říká se, že podle sebe soudím tebe. Důležitým zájmem některých rozvedených maminek - a Hrušáková sama se prý několikrát rozvedla - je získat od tatínka co nejvyšší výživné. Třeba i takové, které děti samy nedokáží rozumně spotřebovat. Leda že by jim maminky pořizovaly stříbrné šatičky a pozlacené botičky... Nebo spíše si pořizovaly? Je jasné, že takovým maminkám střídavá péče, při níž by se oba rodiče starali o děti každý za své, moc nevoní.

Nejde jen o jeden výrok

Nenápadný odpor vůči porozvodové péči obou rodičů se táhne celým příspěvkem Milany Hrušákové. V závěru se dokonce pouští na pole psychologických úvah: „Prvořadý by měl být zájem dítěte na stabilním domově a pocitu bezpečí, pocitu vědět, kam patřím.“ Chápu, není psycholožkou, ale mohla by vědět alespoň jedno: Pocit bezpečí a jistoty dávají dítěti, obzvláště malému, zejména osoby, na které je navázáno. Tedy v první řadě rodiče, ne nějaké neživé místo. Výlučná péče jen jednoho rodiče tak dítě naopak připraví o polovinu těchto jistot.

Hrušáková je ale právničkou a specializuje se přímo na rodinné právo. Tak by snad mohla vědět aspoň to, že Úmluva o právech dítěte chrání - hned po právu na život - v článku 8 právo na péči rodičů (ano, je zde množné číslo). Článek 9 pak hovoří o právu dítěte udržovat pravidelné osobní kontakty s oběma rodiči, pokud žijí odděleně. Článek 18 uvádí zásadu, že „oba rodiče mají společnou odpovědnost za výchovu a vývoj dítěte“. Naproti tomu o jakémsi „právu na jeden domov bez jednoho rodiče“ opravdu nic v úmluvě nenajdeme...

Nejsmutnější na tom všem ale je, že profesorka Hrušáková je u nás občas vnímaná jako autorita v této oblasti. Citované výroky pocházejí z právnického internetového kurzu, kde je takto vštěpuje nováčkům. Stále vyučuje na jedné z univerzit a je autorkou několika vědeckých publikací.

Dokud budou rodinné právo ovlivňovat podobné „kapacity“, obávám se, že se nic nezmění. Každý rok nám přibudou další desetitisíce dětí připravených o tatínky. To ale zřejmě není podstatné - hlavně když maminky budou dostávat pořádné výživné.

Převzato ze Střídavky, kde můžete také pro některý ze žblebtů v anketě hlasovat.

Autor: Aleš Hodina | středa 25.1.2017 18:02 | karma článku: 40.51 | přečteno: 33062x


Další články blogera

Aleš Hodina

I tatínkové se přece starali o děti

„Kdo má největší zásluhu na tom, že dneska máme ekonomicky aktivní lidi, kteří jsou schopni slušně financovat tento stát? To jsou ty matky, které vychovaly ekonomicky aktivní děti.“

19.8.2018 v 19:13 | Karma článku: 18.45 | Přečteno: 879 | Diskuse

Aleš Hodina

Sytý hladovému nevěří

„Ani ho nehodlám sledovat,“ prohlásil před dvěma lety tehdejší předseda žďárského soudu Roman Švaňhal na adresu webu ZnamySoudce.cz, kde lidé hodnotí práci soudců.

8.7.2018 v 20:06 | Karma článku: 25.95 | Přečteno: 2014 | Diskuse

Aleš Hodina

Otevřený dopis představenstvu Českých drah

Dámská kupé už předem říkají, že jsou muži „jiní“, a dávají jim předobraz zvrhlíků a deviantů. To jim příliš nepomáhá třeba v případech, kdy chtějí po rozvodu pečovat o dítě a už dopředu jsou v očích všech za „ty špatné“.

16.4.2018 v 18:00 | Karma článku: 26.18 | Přečteno: 1241 | Diskuse

Aleš Hodina

Žblebt roku 2017: Petra Winnette

„Střídavá péče narušuje vývoj mozku malého dítěte,“ tvrdí psychoterapeutka zabývající se především náhradní rodinnou péčí.

10.4.2018 v 19:00 | Karma článku: 22.17 | Přečteno: 1209 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Daniel Řehák

Osmašedesátý

Probuzen v 5 ráno otcem, sledoval jsem nekonečný proud tanků a zásobovacích náklaďáků přijíždějících po Ústecké hlavní třídě z někdejší NDR. Bylo to 5 dní poté, co jsme se vrátili z cesty po severní Evropě.

21.8.2018 v 0:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 52 | Diskuse

Václav Vít

Srpen nadějí a beznaděje.

Krátké ohlédnutí se na srpen před padesáti lety. Po nádherných vyhlídkách následoval šok a pochybnosti o smyslu života v otroctví typu "reálný socializmus".

20.8.2018 v 18:28 | Karma článku: 7.46 | Přečteno: 113 | Diskuse

Emrich Sonnek

Srpen ´68 a věci příští

„Vstávej, Emrichu, je válka,“ vzbudila mě ve čtyři ráno té srpnové noci před padesáti lety máma. Ne, neprobudil ji hluk leteckých motorů nebo tanků.

20.8.2018 v 15:50 | Karma článku: 18.87 | Přečteno: 341 | Diskuse

Filip Vracovský

Jednadvacet aneb Rudé oko bere

21. Srpen 1968. Ještě sedm let nebudu na světě. Ale co pro mne znamená ? Krátká úvaha někoho kdo nezažil, ale psát naštěstí může.

20.8.2018 v 15:27 | Karma článku: 19.13 | Přečteno: 374 | Diskuse

Vladimír Kroupa

Nemohu číst staré knihy. Jsem sám…?

Doma mám spoustu knih. Některé jsem si pořídil sám, některé mi koupili kdysi dávno rodiče, a některé jsem po rodičích zdědil. Na čtení už bohužel není tolik času, jako dříve, ale stále si říkám – jednou...

20.8.2018 v 12:28 | Karma článku: 30.51 | Přečteno: 1090 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz