Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Žblebt roku 2016: Jan Fiala

11. 01. 2017 20:11:12
„Dítěti dát život může kdekdo, ale vychovat jej umí jen několik vyvolených. ... Nejvíc by českým rodinám a dětem prospělo, kdyby se u nás konečně zakořenil Barnevernet.“

První z výroků zařazených do ankety Žblebt roku na mne působí dost odpudivě a drsně. Rozhodně mnohem drsněji než sám jeho autor - homosexuální aktivista za práva (či spíše výhody) „stejných rodin“. Něco podobného ovšem slýcháme, byť třeba v mírnější podobě, často i od českých soudů, sociálek, soudních znalců a dalších součástí tzv. rozvodového průmyslu.

Vždyť to by přece tak hrálo, aby si lidé jen tak beze všeho vychovávali svá vlastní mláďata! A proto musíme mít řadu úřadů, aby rozhodly, zda jsou rodiče pro péči o děti vůbec vhodní. Jestli si zaslouží, aby své potomky směli vychovávat.

Tento postoj se nejčastěji projevuje v situaci, kdy se rodiče rozcházejí. Zde by stačilo jen rozdělit péči o dítě mezi tátu a mámu (jak to ostatně říká i nový občanský zákoník). Místo toho tu stále nějaké pomazané hlavy mezi nimi vybírají „lepšího rodiče“, který získá potomka do své péče. Že se tím staví rodiče zbytečně proti sobě, do jakési soutěže o děti, není snad třeba dodávat. Výsledkem je další zhoršení už tak nedobrých vztahů po rozchodu a nakonec děti často jednoho z rodičů úplně ztrácejí.

Proč chtějí takto přistupovat k rodičům homosexuální aktivisté, vysvětluje profesor Stephen Baskerville ve své stati Nebezpečný rozmach genderové politiky:

„Homosexuálové dostávají do péče děti jiných lidí a rozhodnutí o tom činí stejné soudy a tatáž byrokracie sociálních služeb, které jsou řízeny jejich feministickými spojenci. Zatímco se diskutuje o dárcovství spermatu a náhradních matkách, většina dětí žádaná homosexuálními rodiči jsou ty, jejichž citové vztahy k jednomu nebo oběma biologickým rodičům byly zpřetrhány. Nejčastěji se tak stalo v důsledku rozvodu. Nabízí se otázka, zda původní rodič nebo rodiče vůbec kdy s předáním dítěte souhlasil(i) nebo zda opravdu provedli něco, co by zdůvodnilo odejmutí jejich dětí.“

Proč chtějí rodiče kádrovat soudci a úředníci, je také celkem jasné. Čím víc této „zodpovědné“ práce si vytvoří, tím víc dostanou moci nad lidskými osudy, pocitu vlastní důležitosti, ale i peněz na svou činnost.

Proč ale tomuto sociálnímu inženýrství důvěřují i někteří normální lidé, to mi zůstává záhadou.

Převzato ze Střídavky, kde můžete také pro některý ze žblebtů v anketě hlasovat.

Autor: Aleš Hodina | středa 11.1.2017 20:11 | karma článku: 42.39 | přečteno: 41805x


Další články blogera

Aleš Hodina

I tatínkové se přece starali o děti

„Kdo má největší zásluhu na tom, že dneska máme ekonomicky aktivní lidi, kteří jsou schopni slušně financovat tento stát? To jsou ty matky, které vychovaly ekonomicky aktivní děti.“

19.8.2018 v 19:13 | Karma článku: 18.45 | Přečteno: 879 | Diskuse

Aleš Hodina

Sytý hladovému nevěří

„Ani ho nehodlám sledovat,“ prohlásil před dvěma lety tehdejší předseda žďárského soudu Roman Švaňhal na adresu webu ZnamySoudce.cz, kde lidé hodnotí práci soudců.

8.7.2018 v 20:06 | Karma článku: 25.95 | Přečteno: 2014 | Diskuse

Aleš Hodina

Otevřený dopis představenstvu Českých drah

Dámská kupé už předem říkají, že jsou muži „jiní“, a dávají jim předobraz zvrhlíků a deviantů. To jim příliš nepomáhá třeba v případech, kdy chtějí po rozvodu pečovat o dítě a už dopředu jsou v očích všech za „ty špatné“.

16.4.2018 v 18:00 | Karma článku: 26.18 | Přečteno: 1241 | Diskuse

Aleš Hodina

Žblebt roku 2017: Petra Winnette

„Střídavá péče narušuje vývoj mozku malého dítěte,“ tvrdí psychoterapeutka zabývající se především náhradní rodinnou péčí.

10.4.2018 v 19:00 | Karma článku: 22.17 | Přečteno: 1209 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Daniel Řehák

Osmašedesátý

Probuzen v 5 ráno otcem, sledoval jsem nekonečný proud tanků a zásobovacích náklaďáků přijíždějících po Ústecké hlavní třídě z někdejší NDR. Bylo to 5 dní poté, co jsme se vrátili z cesty po severní Evropě.

21.8.2018 v 0:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 52 | Diskuse

Václav Vít

Srpen nadějí a beznaděje.

Krátké ohlédnutí se na srpen před padesáti lety. Po nádherných vyhlídkách následoval šok a pochybnosti o smyslu života v otroctví typu "reálný socializmus".

20.8.2018 v 18:28 | Karma článku: 7.46 | Přečteno: 113 | Diskuse

Emrich Sonnek

Srpen ´68 a věci příští

„Vstávej, Emrichu, je válka,“ vzbudila mě ve čtyři ráno té srpnové noci před padesáti lety máma. Ne, neprobudil ji hluk leteckých motorů nebo tanků.

20.8.2018 v 15:50 | Karma článku: 18.87 | Přečteno: 341 | Diskuse

Filip Vracovský

Jednadvacet aneb Rudé oko bere

21. Srpen 1968. Ještě sedm let nebudu na světě. Ale co pro mne znamená ? Krátká úvaha někoho kdo nezažil, ale psát naštěstí může.

20.8.2018 v 15:27 | Karma článku: 19.13 | Přečteno: 374 | Diskuse

Vladimír Kroupa

Nemohu číst staré knihy. Jsem sám…?

Doma mám spoustu knih. Některé jsem si pořídil sám, některé mi koupili kdysi dávno rodiče, a některé jsem po rodičích zdědil. Na čtení už bohužel není tolik času, jako dříve, ale stále si říkám – jednou...

20.8.2018 v 12:28 | Karma článku: 30.51 | Přečteno: 1090 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz