Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ústavní soud ČR jako hlava justiční mafie

27. 01. 2016 16:06:29
Píše se už rok 2016, přesto poměry v opatrovnické justici stále připomínají procesy z 50. let minulého století. Možná to zní hodně tvrdě, sám jsem si něco takového nemyslel, dokud jsem se s tím osobně nesetkal.

V tomto odvětví práva se soudům stále úspěšně daří vykonstruovávat důvody, proč dítě zbavit ústavního práva na péči jednoho z rodičů, a tohoto rodiče od výchovy svého dítěte více nebo méně segregovat.

Tento způsob řešení sporů vede k rodičovským bojům „kdo s koho“, namísto přirozeného - a s právy dítěte konformního - rozdělení péče mezi oba rodiče. Dosud přežívající způsob rozhodování tak jen prohlubuje konflikt mezi rozcházejícími se rodiči a tím vlastně navyšuje agendu, kterou je potřeba řešit. Na ní se pak živí mnoho sociálních pracovnic, advokátů, znalců z oboru psychologie, ale především soudců a soudkyň, kteří opatrovnické spory rozhodují. Ti si pak ještě licoměrně stěžují na svou přetíženost - způsobenou jejich vlastními metodami práce.

Americký profesor Stephen Baskerville napsal: „Byrokracie se často rozmnožují tak, že vytvoří právě ten problém, kvůli jehož řešení vlastně existují.“ Pro takové chování se systému, který měl původně chránit děti, někdy přezdívá i opatrovnická justiční mafie. A jestliže naše nejvyšší soudní instance - Ústavní soud - tento postup obecných soudů posvěcuje, lze jej oprávněně nazývat hlavou této mafie. Ústavní soud má přitom chránit základní lidská práva občanů, třeba i „proti všem“, ne se podílet na jejich pošlapávání.

Zhruba jednou za pět let se odsud ozve jakýsi výkřik do tmy. Někteří osvícenější ústavní soudci vytvoří pár judikátů, podporujících vzájemné právo rodičů a dětí na rodičovskou péči. Přiznám se, že příliš nerozumím smyslu těchto nálezů, snad kromě vytváření iluze spravedlnosti. Když jinak po celou dobu Ústavní soud produkuje v mnohonásobně větší míře rozhodnutí přesně opačná.

Je šance, že Ústavní soud konečně začne dělat to, co má? Tedy chránit ústavní práva rodičů a dětí, skutečně a důsledně? Nikoliv pouze několika málo judikáty, které pak v drtivé většině případů ani sám nerespektuje. Nebo se začne něco dít, teprve až poškození občané přijdou za soudci a vezmou spravedlnost do vlastních rukou, ve jménu svých dětí?

(text otevřeného dopisu předsedovi Ústavního soudu Pavlu Rychetskému)

Autor: Aleš Hodina | středa 27.1.2016 16:06 | karma článku: 40.48 | přečteno: 44587x


Další články blogera

Aleš Hodina

I tatínkové se přece starali o děti

„Kdo má největší zásluhu na tom, že dneska máme ekonomicky aktivní lidi, kteří jsou schopni slušně financovat tento stát? To jsou ty matky, které vychovaly ekonomicky aktivní děti.“

19.8.2018 v 19:13 | Karma článku: 18.45 | Přečteno: 879 | Diskuse

Aleš Hodina

Sytý hladovému nevěří

„Ani ho nehodlám sledovat,“ prohlásil před dvěma lety tehdejší předseda žďárského soudu Roman Švaňhal na adresu webu ZnamySoudce.cz, kde lidé hodnotí práci soudců.

8.7.2018 v 20:06 | Karma článku: 25.95 | Přečteno: 2014 | Diskuse

Aleš Hodina

Otevřený dopis představenstvu Českých drah

Dámská kupé už předem říkají, že jsou muži „jiní“, a dávají jim předobraz zvrhlíků a deviantů. To jim příliš nepomáhá třeba v případech, kdy chtějí po rozvodu pečovat o dítě a už dopředu jsou v očích všech za „ty špatné“.

16.4.2018 v 18:00 | Karma článku: 26.18 | Přečteno: 1241 | Diskuse

Aleš Hodina

Žblebt roku 2017: Petra Winnette

„Střídavá péče narušuje vývoj mozku malého dítěte,“ tvrdí psychoterapeutka zabývající se především náhradní rodinnou péčí.

10.4.2018 v 19:00 | Karma článku: 22.17 | Přečteno: 1209 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Daniel Řehák

Osmašedesátý

Probuzen v 5 ráno otcem, sledoval jsem nekonečný proud tanků a zásobovacích náklaďáků přijíždějících po Ústecké hlavní třídě z někdejší NDR. Bylo to 5 dní poté, co jsme se vrátili z cesty po severní Evropě.

21.8.2018 v 0:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 52 | Diskuse

Václav Vít

Srpen nadějí a beznaděje.

Krátké ohlédnutí se na srpen před padesáti lety. Po nádherných vyhlídkách následoval šok a pochybnosti o smyslu života v otroctví typu "reálný socializmus".

20.8.2018 v 18:28 | Karma článku: 7.46 | Přečteno: 113 | Diskuse

Emrich Sonnek

Srpen ´68 a věci příští

„Vstávej, Emrichu, je válka,“ vzbudila mě ve čtyři ráno té srpnové noci před padesáti lety máma. Ne, neprobudil ji hluk leteckých motorů nebo tanků.

20.8.2018 v 15:50 | Karma článku: 18.87 | Přečteno: 341 | Diskuse

Filip Vracovský

Jednadvacet aneb Rudé oko bere

21. Srpen 1968. Ještě sedm let nebudu na světě. Ale co pro mne znamená ? Krátká úvaha někoho kdo nezažil, ale psát naštěstí může.

20.8.2018 v 15:27 | Karma článku: 19.13 | Přečteno: 374 | Diskuse

Vladimír Kroupa

Nemohu číst staré knihy. Jsem sám…?

Doma mám spoustu knih. Některé jsem si pořídil sám, některé mi koupili kdysi dávno rodiče, a některé jsem po rodičích zdědil. Na čtení už bohužel není tolik času, jako dříve, ale stále si říkám – jednou...

20.8.2018 v 12:28 | Karma článku: 30.51 | Přečteno: 1090 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz