Článek je tak hloupý, že ani nejde komentovat.

Soudkyně nějak rozhodla, najdu jednu větu v odůvodnění, vytrženou z kontextu, tou se jí pokusím umlátit. Protože se mi její rozhodnutí nelíbí. Když to nevyjde, přidám, že se rozvedla, tak přece nemůže řešit péči o děti.

Pokud jste podobný výkon jako na blogu předvedl i u soudu, tak se ani nedivím.

Ne článek je hloupý, ale zdá se, že hloupý jste vy, Ivo Hebelko. Článek je o jednom tzv. žblebtu ze soudních síní opatrovnických soudů. Je to anketa hloupých výroků soudů (kterých je víc než dost) a nejde o to rozebírat zde celý hloupý a špatný rozsudek větu po větě. A každému je asi jasné, že soudkyně chtěla vlastně říct, že kluk mluvil španělsky od okamžiku, kdy začal mluvil. Ale jak už to u dvoujazyčných manželství bývá, tak dítě začne mluvit zároveň jedním i druhým jazykem, ,protože na něj mluví španělsky matka a česky otec. Ale toto již hanebná soudkyně Vraná pomíjí.Navíc to, že dítě mluví španělsky, matku nijak neopravňuje k unosu dítěte do Španělska. A už vůbec to neopravňuje soudkyně ke schválení a nebránění únosu dítě do ciziny !!! A už vůbec ji to neopravňuje předat případ do Španělska, když předtím Nejvyšší soud ČR určil, že místně příslušný je český soud. Takové soudkyně, které samy porušují právo, patří do vězení.

A váš příspěvek, Ivo , je hodně hloupý.Bagatelizujete nezákonný rozsudek tak, že jakby nebyl nezákonný a hloupě argumentovaný, ale jen se prostě otci nelíbí rozsudek. (komu by se líbil únos vlastního dítěte do ciziny, že ?)

A samozřejmě každému dochází, že když soudí rozvodové kauzy rozvedené soudkyně, tak je to průser. Bohužel, asi nelze takové soudkyně nějak zakázat tyto kauzy řešit (statisticky je to 50 procent soudkyň). Ale, že ji ta skutečnost ovlivňuje při rozhodování je jasné. A bylo by vám to jasné o to víc, kdyby jste viděl více takových rozsudku, jaké ničí rodinné vazby našim dětem.

Tak...a proto, že nejste věcný a neustále někoho urážíte prostě proto, že "si myslíte", nejste a nikdy nebudete důvěryhodný partner do diskuse o tolik potřebných změnách v opatrovnickém systému v ČR.

Způsob,kdy použijete nějaký fakt (nevysvětlíte) shodíte všechny lidi okolo a okořeníte svou domněnkou (no, normálním drbem), je kontraproduktivní a divila bych se, kdyby jej Tomáš (Jadlovský) ocenil.

Paní Majová, jsem z Vašeho příspěvku trochu na rozpacích. Co jsem tu a tam narazil na Vaše komentáře na idnes, myslel jsem, že fandíte střídavce a otcovským právům. Co je podle Vás ve článku urážkou a co domněnkou? Soudkyně tento výrok hodila na papír a podepsala. Prozradím, že není z její hlavy, pouze překopírovala návrh manželčiny advokátky, ale to je její zodpovědnost, jak pracuje. Byl to jeden z mnoha argumentů, kterými by měl být legalizován únos mého syna a ještě odůvodněn jeho zájmem. Podotýkám, že česky mluvil do únosu stejně jako španělsky, byť na rozdíl od manželky a soudkyně sebekriticky k vlastním chromozomům dodávám, že to nebylo hned od narození, ale asi jako u všech dětí později. Tento fakt paní soudkyně se podle mne ani nijak vysvětlit nedá, leda, že by jí každý argument byl dobrý, jak se ve článku píše. Komentáře ke žblebtům jsou publicistika, každý z nás by je napsal trochu odlišně a použil jiné myšlenky, ale důležitá je sama podstata - upozornit na to, co všechno se u nás může objevit v soudním dokumentu. Po šesti letech korespondence s nečinnými soudy (případně aktivními ve vymýšlení, jak se zbavit práce) mi nepřipadá produktivní nic, obráceně řečeno je kontraproduktivní všechno.

Jak souvisí rodinný stav soudkyně s jejími rozhdnutími?

Pokud rozhoduje o péči o děti, pak její vlastní přístup k řešení rodinné situace ji může ovlivňovat.