„Nezletilý mluvil španělsky od narození.“ Panu Tomáši Jadlovskému se narodil mimořádně geniální syn. Hned od narození mluvil a bylo dokonce poznat, že slovíčka, která si žvatlal při odstřihování od pupeční šňůry, byla španělská.
Tak to aspoň vyplývá z dokumentu, který sepsala soudkyně Obvodního soud pro Prahu 5 Hana Vraná. Ta soudila spor mezi rodiči o péči o malého Mirka několik let. Až jej nakonec předala k řešení do Španělska, do původní domoviny matky dítěte, kam jej tato mezitím unesla a kde se s ním otec prakticky nemůže ani vídat.
Některé rýpavější povahy možná napadne, že by to s tím mluvením španělsky od narození nemusela být tak úplně pravda. Že se možná soudkyně, sama rozvedená, tak horlivě snažila zbavit případu a ponechat dítě španělské justici, která jde matce na ruku, že ani pořádně nepřemýšlela, co píše. Rád bych proto ujistil všechny pochybovače, že něco takového v našem právním státě rozhodně není možné. Vždyť tu přece máme zákon o soudech a soudcích, kterým se všechny soudkyně jistě důsledně řídí a jenž jim v § 80 přikazuje:
„Soudce a přísedící je povinen vykonávat svědomitě svou funkci a při výkonu funkce a v občanském životě se zdržet všeho, co by mohlo narušit důstojnost soudcovské funkce nebo ohrozit důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů.“
Ohýbání práva
Škoda jen, že zde neplatí také § 339 německého trestního zákoníku, který sankcionuje i pouhé ohýbání (či chcete-li překrucování) práva soudcem: „Soudce, jiný veřejný činitel, nebo rozhodce, který je vinen tím, že v řízení nebo při rozhodnutí případu ohýbá právo ve prospěch nebo v neprospěch některé ze stran, bude potrestán odnětím svobody od jednoho roku do pěti let.“
U nás je tomu nejblíže § 329 trestního zákoníku, který řeší zneužití pravomoci úřední osoby (tedy i soudce):
„Úřední osoba, která v úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou závažnou újmu anebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch
a) vykonává svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu,
b) překročí svou pravomoc, nebo
c) nesplní povinnost vyplývající z její pravomoci,
bude potrestána odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo zákazem činnosti.“
Musí tu být prokázán úmysl soudce někomu škodit nebo pomáhat, což nemusí být jednoduché. Přesto bychom se měli snažit, aby na jednání soudkyň, které vědomě připravují děti o právo na jednoho z rodičů, byl tento paragraf důsledně aplikován.
Převzato z portálu Střídavka, kde můžete také hlasovat pro vybraný žblebt. Hlasování končí v neděli 27. března 2016.
